Upozornění: od 17. 12. 2018 dochází ke změně sídla naší kanceláře. Najdete nás na adrese Dobrovského 422/3

Nízkoenergetické a pasivní domy

S přáním postavit si nízkoenergetický dům přichází většina investorů. Ti osvícenější se zajímají také o rozdíl mezi domem nízkoenergetickým a pasivním. To, co je zajímá asi nejvíce, jsou vstupní pořizovací náklady na takovou stavbu.

Je cenový rozdíl při stavbě domu mezi stavbou nízkoenergetickou a pasivní výrazný? A jak moc? A co mi to přinese??

V zemích Evropské unie se spotřebuje přibližně 40% energie na provoz budov, z toho odhadem 28% na jejich vytápění, logickým krokem je tedy současná snaha tuto spotřebu omezit a energií šetřit.

Podívejme se tedy na pasivní a nízkoenergetický dům z pohledu legislativy a dalších požadavků.

Nízkoenergetickým domem je stavba, která je definována přibližně takto:

- má měrnou potřebu tepla ≤ 50 kWh/m2.K

- součinitelé prostupu tepla Un, Uw a Ud pro jednotlivé konstrukce, doporučené normou ČSN 73 0540, jsou následující:

  • obvodovou stěnu je Un = 0,25 W/m2.K
  • pro střešní kosntrukci je Un = 0,16 W/m2.K
  • pro podlahu na terénu Un = 0,30 W/m2.K
  • A pro výplně otvorů – okna a dveře Uw, Ud = 1,20 W/m2.K
  • V případě potřeby tzv. Primární energie nám v PENB – průkazu energetické náročnosti budovy dostačuje kategorie „C“, jíž je možné dosáhnout různými způsoby, hodnocení primární energie není tak přísné, jako u pasivních domů
  • Legislativní požadavky na vzduchotěsnost budovy tato stavba prakticky nemá.

Pro laika asi nejzajímavější informace – kolik mne bude stát ročně teplo v takové stavbě? Přibližně mezi 20-25.000,- Kč. V drtivé většině je takový rodinný dům větrán přirozeně – okny a infiltrací obvodovými konstrukcemi a netěsnostmi stavby. Z posledně řečeného si osvícený investor sám odvodí, že se nejedná o nijak výrazně úspornou záležitost.

Pasivní dům oproti tomu vyniká parametry následujícími:

- Měrná potřeba tepla ≤ 15 kWh/m2.K

- součinitelé prostupu tepla Un, Uw, Ud pro jednotlivé konstrukce, doporučené pro pasivní stavby normou ČSN 73 0540, jsou následující:

  • obvodovou stěnu je Un = 0,18 - 0,12 W/m2.K
  • pro střešní kosntrukci je Un = 0,10 – 0,15 W/m2.K
  • pro podlahu na terénu Un = 0,22 – 0,15 W/m2.K
  • A pro výplně otvorů – okna a dveře Uw = 0,85 W/m2.K, Ud = 0,95 W/m2.K
  • Dalším výrazným parametrem je požadavek na vzduchotěsnost, a to n50 ≤ 0,60 -1/ hod (laicky řečeno při provádění blowerdoor testu je při podtlaku / přetlaku 50 kPa přípustná výměna vnitřního vzduchu v budově o max. vnitřním objemu 60%)
  • Splnění požadavku vzduchotěsnosti je důležité pro použití a instalaci tzv. řízeného větrání, kdy výměnu vzduchu v budově řídí, či lépe řečeno kontroluje jednotka řízeného větrání
  • Požadavavek na max. hodnotu spotřeby primární energie 120 kWh/m2.rok, dotační program NZÚ, 3.výzva požaduje potom hodnoty přísnější
  • Využívá a pracuje s orientací stavby na pozemku, klade důraz na tepelnou stabilitu vnitřního prostředí, a to jak v zimním, tak také v letním období
  • Principem je v maximální možné míře využívat přirozené a dostupné věci

Provozní náklady na vytápění pasivního domu se pohybují ročně okolo 10.000,- Kč.

Jak se vykrývají o něco málo přísnější požadavky?

Pokud budeme dále řešit rozdíl mezi pasivním a nízkoenergetickým domem do důsledku, je možné konstatovat – s ohledem na výše uvedené hodnoty požadovaných součinitelů prostupu tepla, že u pasivního domu přidáváme na obálce domu navíc:

  • cca 100-150 mm izolace na fasádu,
  • do stropní konstrukce je to navíc cca 100-140 mm minerální vaty,
  • a do podlahy na terénu se jedná cca o 100 mm podlahového polystyrenu. Rozdíl v ceně při pořízení nákupu větší tloušťky izolací není v dnešní době tak výrazný.
  • Další otázkou jsou výplně – okna a vstupní dveře. Tady to také nemusí být výrazný vícenáklad, jedná se spíše o provedení vhodného výběru. Dnešní trh je zaplaven velkou nabídkou výrobků v různých cenových relacích a je jen na investorovi, který a v jaké kvalitě si vybere. Cenový rozdíl poté tvoří jiný druh instalace výrobků do stavby, a to tzv. předsazená montáž.

 

Jak jsme si ukázali na tomto příkladu, cena pasivního domu oproti domu nízkoenergetickému nemusí být nijak výrazná. Obecně se počítá 5-15 %. Podstatnou věcí, kterou se obě stavby liší, je skutečnost, že u energeticky pasivní stavby stavebník řeší a ošetřuje poctivě jednotlivé stavební detaily a jejich kvalitní provedení. Tato skutečnost přispívá ke kvalitě stavby, do které vkládáte své těžce vydělané prostředky.

Ano, je možné namítnout, že je nutné pořídit jednotku řízeného větrání včetně jejich rozvodů. Tuto záležitost však není nutné chápat jako něco nepřípustného a obtížného, naopak kontrola přísunu vzduchu do stavby zaručuje úsporné zacházení s energií, ale také přispívá k mnohem příjemnějšímu uživatelskému komfortu. Jedná se o benefit, jehož příznivé účinky doporučujeme vyzkoušet na vlastní kůži J

 

Závěrem je tedy možné prohlásit, ono známé rčení: „Nízkoenergetický dům je pouze špatně postavený dům pasivní…“

 

Na Novostavbu rodinného domu je možné čerpat také dotaci z programu Nová Zelená Úsporám. Z názvu dotační oblasti vyplývá, že dotace je poskytována na stavby v nízkoenergetickém standardu, nicméně dotace je poskytována při těchto podmínkách:

  • Měrná potřeba tepla ≤ 20 kWh/m2.rok nebo ≤ 15 kWh/m2.rok
  • Splnění požadavků na průměrný součinitel prostupu tepla Uem ≤ 0,22 W/m2.K
  • Dosažení vzduchotěsnosti n50 ≤ 0,60 -1/hod
  • Maximální spotřeba primární energie ≤ 90 kWh/m2.rok a ≤ 60 kWh/m2.rok
  • Podmínkou je instalace řízeného větrání

V případě zájmu doporučujeme kontaktovat naši kancelář již před zahájením prací na projektové dokumentaci rodinného domu, jsme schopni Vám poradit již na začátku, která cesta je pro Vás nejvhodnější.

 

Zpět na seznam aktualit

Copyright © 2016 Jprojekce.cz | Webdesign: IR-webdesign.com | Odkazy | Seznam referencí

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace